15. březen 2021 / Tým IDE

Jak ministerstvo kultury nepochopilo smysl kulturních a kreativních průmyslů

Ministerstvo kultury právě připravuje k předložení do vlády strategii, která měla pomoci nastartovat kreativní ekonomiku v ČR. Předkládaná verze je však daleko od původního návrhu, který pro ni zpracoval odborný tým, jehož byly součástí byly v letech 2018-2020 jako hlavní garantky členky správní rady IDE Jana Adamcová a Naďa Machková.


Víte, jak zněly první věty původní strategie KKP, jíž jsme spoluautorkami? Takto: „Předkládaná strategie se věnuje podpoře nových oborů, které propojují kulturu a ekonomiku a globálně se etablují po boku tradičních průmyslů. Jedná se o kulturní a kreativní průmysly, které jsou bytostně mezioborové a díky tomu vytváří vysokou přidanou hodnotu pro ekonomiku i společnost."


Celá původní strategie KKP byla věnována tomu, jak pomoci byznysu, průmyslu i veřejné sféře generovat díky KKP vysokou přidanou hodnotu.  Na dnes již ikonické „smějící se křivce“ Stana Singha je jasně vidět, že KKP jsou ideálním pomocníkem v oblastech ekonomiky s nejvyšší přidanou hodnotou. Ale strategie nebyla o „využití“ KKP pro průmysl, to by byla veliká dezinterpretace. Dívala se do samotné jejich podstaty, pátrala po tom, v jakém světě se jim daří a podle toho designovala opatření pro jejich rozvoj. Byla si vědoma toho, že kreativec jednou dělá byznysovou zakázku pro počítačovou hru a podruhé dělá svou vlastní tvorbu, jednou píše reklamní text a podruhé báseň, protože jinak neumí žít. Respektovala a obhajovala nutnost nestavět betonovou zeď mezi ministerstvy kultury a průmyslu, ale naopak v KKP hledat most mezi kulturou, kreativitou a ekonomikou.

 

Americký fyzik a astronom českého původu Roger Malina a výkonný redaktor Mezinárodní společnosti pro umění, vědy a technologie mi na jedné konferenci ke KKP řekl, že má z podpory mezioborovosti mnoho nožů v zádech. Až teď chápu, co tím myslel. Podpora KKP se totiž rovná mezioborovosti. Nejbezpečnější je samozřejmě zůstat ve své škatulce, za tou betonovou zdí, kam se ministerstvo kultury stáhlo tím, že z původního textu strategie vyzmizíkovalo veškerá opatření, která se týkala inovací, podnikání a přístupu k financování, tedy té druhé strany na konci mostu. Původní tři hlavní strategické cíle totiž byly:


  • 1. Inovace kreativitou
  • 2. Talent lidí
  • 3. Systém.

První dva zmizely a z třetího zbylo jen to méně podstatné. 

 

Když dnes přijdete jako KKP do banky s žádostí o půjčku na nový projekt, vysmějí se vám, i když jste špičkový tvůrce a váš projekt (typicky počítačová hra, digitální animace apod.) by uspěl v zahraničí. Když chcete uhradit od státu rekvalifikační kurz jako třeba ten od Anomalia, kde přenášejí lidé z Pixaru a který vám asi tak o tisíc procent zvýší pravděpodobnost být okamžitě zaměstnán u herních studií, Úřad práce vám ho neuhradí. Když chcete rozvíjet byznys, ale stačí vám jen vysoké stovky tisíc nebo malé miliony, tak jste na typický projekt z operačního programu příliš malí a na podporu podnikání podezřele umělečtí. Toto všechno jsme se v původní strategii snažili zkorigovat a vytvořit k tomu nástroje. Toto všechno jsme dva roky vyjednávali s ostatními ministerstvy. Tím vším jsme naši zemi chtěli připravit na čerpání unijních fondů po roce 2021.

 

Bohužel ministerstvo kultury nepředkládá vládě vládní strategii KKP, ale strategii posílení ministerstva kultury ve své zákopové válce s ostatními. Asi je to dobře pro pana ministra, ale určitě to není dobře pro Českou republiku. 

Kulturní a kreativní průmysly