9. únor 2014 / Kamila Boudová

Módní průmysl v České republice

Módní průmysl je definitivně kreativní, a proto má zaručeně své místo mezi kulturními a kreativními průmysly. Definice slova „móda“ nebo „fashion“, chcete-li, je široká a mění se od země k zemi, od člověka k člověku. Lidé na nejvyšších postech v rámci módního obchodu a průmyslu by definovali módu prostě slovem 'byznys'. Globální byznys v hodnotě biliónů dolarů.

V České republice vnímáme módu velmi odlišně. Někteří ji milují, jiní ji nesnáší, někomu je móda úplně jedno. Téměř všichni máme ale jedno společné – jsme spotřebitelé, ne profesionálové. Na „módní“ mapě světa je Česko označeno jako malý trh s velmi malou, resp. téměř neexistující přítomností místních značek. Jak se chopit příležitosti, kterou aktuální globální situace bezesporu nabízí? Především je třeba přestat vnímat módu jako umění nebo řemeslo. Móda je byznys, a jako každý jiný má standardní nároky z pohledu lidských zdrojů. Je zapotřebí manažerů, marketérů, stratégů, finančních ředitelů, právníků, investorů, nákupčích a developerů produktu, kteří mají jasnou představu o tom, jak móda na globální úrovni funguje a zároveň mají cit pro místní trh s jeho historií i současnými možnostmi.

Za první republiky bylo Československo velmi silným hráčem v mnoha aspektech a móda nebyla výjimkou. Nejvýznamnějším módním domem byl salón Podolská, který se kvalitou i renomé mohl rovnat s evropskými standardy. Tento rodinný podnik měl styky v Paříži, a dokonce prodával licence – šil především pro politiky, obchodníky, nebo filmové hvězdy. Dalo by se říci, že v oblasti módy jsme byli soběstační i na té nejvyšší úrovni. Po druhé světové válce byl ovšem salón Podolská znárodněn stejně jako všechny ostatní textilní a oděvní podniky. Většina odborných znalostí a obchodních styků zmizela společně s Židy a odsunutými Němci.

V dobách socializmu byly veškeré oděvy navrženy za účelem masové výroby a uspokojení většinového zákazníka. Na druhé straně železné opony se přitom ve stejnou dobu objevily nové značky, které přerůstaly v nadnárodní firmy. Jejich vedení vyvíjelo nové obchodní modely, komplexní struktury, inovativní marketingové strategie, distribuční sítě a komunikační kampaně. Po sametové revoluci došlo doslova k zaplavení našeho trhu silnými značkami ze západní a severní Evropy. Jejich vypracovaným a vyzkoušeným systémům jsme neměli šanci se ubránit a navíc jsme se nezapojili ani do produkční části jejich úspěchu.

Můj dojem z dnešního stavu českého módního průmyslu je, že jsme se stále nevymanili z padesátých let minulého století, kdy se všechno točilo kolem designérů. Vnímáme módu zvenčí, z pozice zákazníka, a snažíme se vytvořit značky či firmy bez hlubšího porozumění vnitřní dynamiky módního průmyslu a obchodu na globální úrovni. Prostě se spoléháme se na génia našich designérů. Tento přístup je, bohužel, již dávno přežitý a nahrazený jiným modelem. V jádru značky nestojí designér, ale oddělení marketingu a komunikace, které sbírá data od klientů. Jeho úkolem je sestavovat strategie a dlouhodobě udržitelné obchodní modely, které zajistí ekonomickou stabilitu a růst v mezinárodním tržním prostředí. V srdci této struktury budou moci návrháři v klidu pracovat, být viděni a oslavováni. 

Kreativní průmysly ve spojení s lokální produkcí jsou základem zdravé a prosperující ekonomiky i podle Evropské komise. Jaká je role České Republiky v Evropském kontextu a jaké globální trendy v oblasti módního obchodu nás ovlivňují, prozradí příští článek.

Autorka: Kamila Boudová, MBA ve fashion business 


Kamila Boudová pracovala přes tři roky v textilním a módním průmyslu i obchodu ve třech zemích Evropy. Mimo jiné pracovala pro největší Francouzský obchodní dům Galeries Lafayette na pozici developera a asistentky nákupčího. V srpnu 2013 úspěšně ukončila studium na Mezinárodní Módní Akademii (IFA) v Paříži a Šanghaji v programu MBA v módním obchodě. V současné době žije střídavě v Praze a Paříži a spolupracuje s českými univerzitami i firmami v oblasti módy. 

V textu jsou použity informace poskytnuté Zuzanou Šidlíkovou během konference organizované Slovak Fashion Council v Bratislavě v prosinci 2013. 

Kulturní a kreativní průmysly