12. březen 2014 / IDE
Ohlédnutí za Davosem 2014 – jaký budou mít dopad nové technologie pro firmy a pro stát?
Vlivná mezinárodní organizace World Economic Forum mívá každoročně koncem ledna pravidelná setkání ve švýcarském horském středisku Davos, které dalo u široké veřejnosti neoficiální pojmenování této významné akce. Akce „Davos“ se koná již od roku 1971 a potkávají se tam přední světoví politici a vrcholní představitelé nadnárodních průmyslových firem, intelektuální elity a nejuznávanější novináři, aby diskutovali o aktuálních otázkách a problémech dnešní doby.
Letošní vůbec první panelová debata na programu čtyřdenní konference se zabývala navýsost aktuálním tématem „nového digitálního věku“ tj. agendě technologických změn, které všude kolem nás probíhají, a které v nejbližších letech ovlivní naše životy minimálně stejně radikálně, jako nás ovlivnil vývoj digitálních technologií v posledních 20 letech. V panelu diskutovali o vizích, nástrahách a dopadech nového digitálního věku kromě jiných i Marrisa Mayer (na fotografii, zdroj: World Economic Forum), ředitelka světově největšího internetového portálu Yahoo (a dříve dlouholetá vysoce postavená manažerka firmy Google), John T. Chambers, generální ředitel technologické firmy Cisco, dále pak například Randall L. Stephenson, šéf největšího amerického telekomunikačního operátora AT&T a další ředitelé globálních technologických firem.
Debatě dominovala tato hlavní témata:
- Jaký dopad budou mít nové technologie na soukromé společnosti?
- Budou mít tyto technologické změny dopad na vztah zákazník – firma?
- Jakou roli budou v hrát veřejné instituce a kdo bude odpovědný za zabezpečení soukromí a bezpečnost uložených dat?
Diskutéři shodně konstatovali, že každá soukromá společnost se bude muset přizpůsobit změnám, které přinese rychlejší, rozšířenější a propojenější internetové připojení a to nejen uživatelů, ale i přístrojů (pro autonomně navzájem mezi sebou komunikující přístroje prostřednictvím internetu se začíná objevovat pojmenování internet věcí a resp. internet všeho). Raketový nárůst nových technologií jako jsou cloudové služby, mobilní telefony, tablety, sociální sítě a propojenost těchto technologií v automobilech a domácnostech znamená, že budeme používat více a více softwaru, a přístroje budou zpracovávat čím dál tím více dat. Psaní a obsluha softwaru – tedy řádky kódu, které budou tuto sofistikovanou koordinaci digitálních dat řídit, bude vždy záležitostí kvalifikovaných a vyškolených inženýrů.
Je jedno, zda se bude jednat o interní vývoj nadnárodních gigantů, nebo o dodávanou službu menších společností. Každá země a každá společnost budou čím dál tím více závislé na dodavatelích a odbornících, kteří budou tyto softwary a harwarové částí vyvíjet, propojovat a udržovat. Pro soukromé i veřejné společnosti bude proto klíčové zaměstnávat lidi, kteří budou schopni vykonávat činnosti s vysokou přidanou hodnotou, nebo tyto činnosti koordinovat a řídit.
V debatě zaznělo, že nové technologie jsou motorem a hybatelem celé ekonomiky. V současnosti vidíme, jak se celá průmyslová odvětví otřásají v základech díky neuvěřitelně rychlým technologickým změnám. V současnosti musí například audiovizuální a filmový průmysl vymýšlet nejen nové modely distribuce obsahu, ale také musí od základů řešit svůj busniess model, protože nové technologie umožnili pirátskou distribuci obsahu téměř bez bariér.
Stejně revoluční změny můžeme v nebližších letech očekávat i v automobilovém průmyslu, což bude mít zvlášť pro Českou republiku obrovský dopad. Propojení telematiky s ekologickými technologiemi a chytrými aplikacemi nám pomůže efektivněji a levněji využívat dopravní infrastrukturu. I zde bude digitální vývoj mnohem důležitější než doposud. Proto dnes zdánlivě pouze výrobní podniky by měli již dnes přemýšlet, jak přilákat kvalifikované zaměstnance, které budou potřebovat ve světě zítřka. Vedení těchto firem bude muset udržovat zaměstnance v rozhledu o inovacích ve svém oboru. Budou muset být ochotni zabezpečovat svým lidem řadu školení a připravit se na nábor nových pracovních sil, které budou mít oproti stávajícím pracovníkům rozšířené dovednosti.
Další tektonický zlom, na který panelisté konference poukázali, se týká otevřenějšího vztahu mezi zákazníkem a firmou. Firmou je zde míněn celý řetězec od dodavatelů přes prodejce až po servis. Rychlost online komunikace a rozvoj sociálních sítí budou mít za následek zrychlení a větší transparentnost obchodních i pracovních vztahů. Interaktivitu, na kterou jsme zvyklí v reakcích od blízkých a známých na naše podněty v osobní komunikaci, budeme očekávat i v profesionálních a obchodních vztazích. Reakční doby odpovědí zákaznických center a marketingových oddělení se budou zkracovat. Vědomí blízkosti konkurence v podobě několika málo kliků nebo dotyků na displeji bude nutit firmy a organizace měnit roky zaběhnuté procesy a pravidla. Tyto zvyklosti se následně budou přenášet i na komunikaci občana s veřejným sektorem. Bude probíhat mnoho diskusí a následně školení, jak nové postupy nejlépe zavést. To bude znamenat zvláštní zátěž pro stávající zaměstnance a manažery, kteří kariérně rostli v jiných podmínkách. Dále zesílí tlak na nové lidi, kteří budou již sžití s novou zákaznickou zkušeností, nicméně současně budou schopni zastávat vyšší funkce a budou s to řídit procesy ve změnách, kterými budou firmy a společnosti procházet.
Tyto a další změny přinesou v řade případů nejen potřebu nové legislativy, ale budou otvírat i nové morální otázky. Diskutéři v uvedeném panelu volali téměř jednohlasně po dialogu s vládami a zástupci veřejného sektoru a po otevření diskuze o tom, jak bude legislativně, nebo mezinárodní organizace chránit legislativně nejen občany, ale i firmy, před aktivitami bezpečnostních složek. V diskuzi byly vzneseny i dotazy na transparentnost a důvěryhodnost nejen firem a dodavatelů, ale i státních bezpečnostních agentur. Padl dotaz, zda občan jedné země bude mít přehled o tom, kde jsou teritoriálně uložená data např. jeho emailové schránky. Nebo zda bude volně přístupná informace, pod jakou legislativu a pravidla bude spadat hostingová služba, kde bude mít uložené informace o svém zdravotním stavu. Jak si svoje data budou moci chránit státní instituce a naopak jak bude moci občan zplnomocnit vládní nebo regionální instituci, aby nakládala s daty, které o něm shromažďují. Tyto otázky budou obzvláště palčivé pro informace ve zdravotnictví nebo pro aplikace na podporu zdravějšího životního stylu.
Již dnes víme, že digitální aktivita každého jednotlivce nezačíná a nekončí jenom obvyklou denní aktivitou, kterou děláme na počítačích, tabletech nebo mobilech, nebo při platbě bankovní kartou. Například u tak samozřejmé činnosti jako je platba bankovní kartou nebo výběr z bankomatu – činnosti, kterou používáme v našich geografických oblastech pouze posledních 20 let, a bez které si dnes těžko dokážeme představit každodenní život, dochází k desítkám až stovkám drobných procesů. Často si ani neuvědomujeme, že za každou platbou nebo výběrem je množství softwarových, databázových a zabezpečovacích činností a přístrojů, které někdo napsal/vyrobil a propojil tak, aby nám zjednodušil každodenní život. Tyto stovky vynálezů, inovací a nových postupů posouvá firmy dál, aby se staly konkurenceschopnějšími, globálnějšími, aby mohly nabírat kvalifikovanější zaměstnance, kteří mohou přinášet nové nápady a nová řešení.
Pro úspěch správného uchopení nových technologií a inovací je potřeba vytvořit vhodné prostředí tak, aby zástupci soukromých firem, veřejného sektoru, ale i akademického prostředí byli schopni domluvit se a vytvořit společnou platformu pro podporu vnímaní a přípravy na nové výzvy, které byly prezentovány těmi nejpovolanějšími lidmi dnešních high-tech firem.
Autor: Tým Institutu pro digitální ekonomiku
Foto na titulce: Wikipedia